Často kladené dotazy - hypotéky
- Je možné získat hypoteční úvěr na nemovitost v zahraničí?
- Na jaké účely je možné uzavřít účelovou hypotéku?
- Jaké jsou požadavky pro podání žádosti o hypotéku?
- Jak dlouho trvá posouzení žádosti o úvěr?
- Čím je limitována maximální výše hypotečního úvěru?
- Jakým způsobem vypočítávají banky příjmy z podnikání?
- Je možné do příjmu zahrnout i budoucí příjem z pronájmu?
- Bude platit nabízená úroková sazba po celou dobu splácení úvěru?
- Je možné splatit hypotéku dříve, než je stanovený počet let ve smlouvě?
- Kdy je možné podat mimořádnou splátku?
- K čemu slouží fixace úvěru?
- Jaká je nejlepší doba fixace?
- Kdy lze odečítat zaplacené úroky od základu daně?
- Co to je RPSN?
- Je možné prodat dům s hypotékou?
- Je možné získat hypotéku na družstevní byt?
- Kdy je možné úvěr refinancovat?
- Je možné refinancovat americkou hypotéku účelovým úvěrem?
Záleží na podmínkách jednotlivých bank. Všeobecně lze ale říci, že to možné je, je ale třeba úvěr zajistit vhodnou nemovitostí na území České republiky.
Nejběžnějším účelem, na který jsou obvykle uzavírány hypotéky je koupě bytu v osobním vlastnictví, případně bytu družstevního nebo koupě rodinného domu. Hypotéční úvěry je ale možné si vzít i na výstavbu nebo rekonstrukci eventuálně koupi stavebního pozemku. Některé banky nabízejí dokonce možnost hypotékou financovat koupi rekreačního objektu.
Obvykle je třeba předložit následující dokumenty: žádost o úvěr, doložení příjmů pro posouzení bonity klienta a odhad ceny nemovitosti. Je ale samozřejmé že požadavky se liší v závislosti na typu produktu, je tedy vhodné se předem informovat u bankéře na pobočce.
Samozřejmě záleží na bance. Obvyklá doba od dodání všech podkladů je 3-5 pracovních dní.
Maximální výše limitu hypotéky je samozřejmě dána jednak zástavní hodnotou nemovitosti a zároveň interními instrukcemi banky.
Banka příjmy z podnikání posuzuje podle daňového přiznání, které je třeba předložit za poslední dvě zdaňovací období. Je zároveň nutné, aby podnikatel v uplynulém zdaňovacím období podnikal minimálně 6 měsíců. Pokud je doba podnikání kratší než 6 měsíců, lze jako vodítko použít příjmy z dřívějšího zaměstnání ve stejném oboru, jako je předmět podnikání.
Ano, součástí prokazovaných příjmů mohou být i příjmy z pronájmu, kde převažující příjem je z budoucích či současných nájemních smluv. Většinou se lze ale setkat s tím, že banky uznávají jako příjem pouze nějakou procentuální část celkové částky získané z pronájmu.
Ano i ne. Záleží na době fixace, kterou si klient sjedná ve smlouvě o hypotečním úvěru s bankou. Nabízená úroková sazba je fixní po celou tuto dobu. Nejběžnější doby fixace se pohybují mezi 1-5 lety, přičemž celková doba splácení úvěru je obvykle několikanásobně delší.
Ano, možné to samozřejmě je. Bez sankcí a poplatků je možné hypotéku splatit mimořádnou splátkou ke konci fixačního období. Hypotéku lze splatit i v průběhu platnosti pevné úrokové sazby, je ale třeba počítat se sankcemi a dodatečnými poplatky dle obchodních podmínek banky.
Mimořádnou splátku bez dodatečných poplatků a sankcí je možné podat ke konci sjednaného fixačního období hypotéky. Je samozřejmě možné mimořádné splátky vkládat i v průběhu platnosti pevné úrokové sazby, většinou je ale třeba počítat se sankcemi a dodatečnými poplatky a to dle obchodních podmínek konkrétní banky.
Součástí smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru je kromě výše úrokové sazby také dohoda o tom, na jak dlouho tato úroková míra platí, tedy na jak dlouho je hypotéka fixována. Po celou dobu takto zvolené fixace je bankou garantována platnost smluvně sjednaných úrokových podmínek. Po uplynutí této doby je třeba s bankou uzavřít dohodu o nových úrokových podmínkách na další období. Současně je třeba přihlížet k tomu, že ke konci doby fixace je možné měnit parametry hypotéky. Lze tedy úvěr nebo jeho část splatit mimořádnou splátkou bez sankcí či dalších poplatků.
Doba fixace je volitelná klientem. Nejběžnější doba fixace se pohybuje mezi 1 rokem až 5 lety, ale banky nabízejí i mnohem další doby fixace např. 30 let. Obecně nelze říci, zda je výhodnější kratší nebo delší doba fixace. Kratší doby fixace poskytují flexibilitu hypotéky, delší zase jistotu neměnných úroků a stálé výše splátek na dobu několika let. O délce období fixace je tedy nutné se rozhodnout zcela individuálně podle současné osobní situace i výhledu do budoucna.
Odpočet úroků ze základu daně je jednou z forem státní podpory, která je poskytována lidem, jež si pořizují nové bydlení. Je třeba upozornit, že toto zvýhodnění se týká pouze fyzických osob. Daňové zvýhodnění je možné uplatnit u úvěrů ze stavebního spoření, u hypotéčních úvěrů nebo u bankovních úvěrů, které jsou poskytnuty na financování bytových potřeb. Mezi takové bytové potřeby patří podle zákona nejen výstavba a koupě domu nebo bytu (podrobnější informace naleznete v § 15 zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, odstavec 3 ), ale i splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb. Z toho plyne, že úroky je možné odečíst i v případě, kdy dojde k refinancování hypotéky. Donedávna platilo, že pokud nechcete přijít o možnost uplatnění odpočtu úroků ze základu daně, můžete svou hypotéku refinancovat pouze jednou. Ministerstvo financí ale vydalo v polovině srpna roku 2009 pokyn, který umožňuje daňové odpočty i při opakovaném refinancování hypotéky. V každém případě ale platí, že úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč.
RPSN neboli roční procentní sazba nákladů je číslo, které udává takzvanou finanční náročnost úvěru. Pomocí tohoto ukazatele je možné vyhodnotit, zda je úvěr výhodný nebo nevýhodný přičemž platí, že čím je RPSN vyšší, tím je úvěr dražší.
Tento ukazatel v sobě zahrnuje veškeré náklady spojené s úvěrem. Jednak tedy úrokovou sazbu, ale i poplatky za správu úvěru, poplatky za vedení účtu, pojištění a případné další výdaje spojené s čerpáním úvěru, které spotřebitel zaplatí za dobu jednoho roku. Při porovnávání nabídek jednotlivých úvěrů je tedy spolehlivým pomocníkem pro orientaci zákazníka.
Možné to samozřejmě je a tento problém lze řešit tzv. smluvním převzetím dluhu – kupní cenu (nebo její část) tedy v tomto případě hradí kupující tak, že se stane dlužníkem již spláceného hypotéčního úvěru namísto prodávajícího. Je ovšem nutné, že převedení dluhu musí být odsouhlaseno bankou. Banka požaduje od kupce podklady o jeho příjmu, případně příjmu rodiny a další nezbytné informace a posuzuje bonitu klienta.
Ano, možné to je! Ale má to háček. Při pořizování družstevního bytu totiž nekupujete nemovitost, ale pouze podíl v bytovém družstvu. Takový podíl ale nelze „zastavit“ a za splácení úvěru se tedy bance musíte zaručit jinou nemovitostí.
Nejprve co je to vlastně refinancování hypotéky? Je to uhrazení stávajícího dluhu hypotékou novou dojednanou v jiné bance, která nabízí obvykle výhodnější podmínky. Tato možnost se nabízí především v případě, kdy je možné získat nižší úrokovou sazbu, prodloužit dobu splácení a snížit tak měsíční splátku nebo jinak optimalizovat úvěr.
Nejčastějším momentem, kdy se klienti rozhodnou úvěr refinancovat je konec fixačního období úrokové sazby. A to z toho důvodu, že ke konci fixace je možné hypotéku refinancovat bez sankčních poplatků. Jinak je samozřejmě možné hypotéku refinancovat kdykoliv, ovšem je nutné počítat se zaplacením sankčních poplatků za předčasné splacení hypotéky, které bývají obvykle stanoveny ve smlouvě.
Toto řešení bohužel možné není. Americkou hypotéku může klient refinancovat opět pouze neúčelovým úvěrem, tedy americkou hypotékou.
