Jak se oddlužila paní Květa
Je mnoho lidí, kterým spotřebitelské úvěry a půjčky přerůstají přes hlavu. Psychickou úlevu může přinést oddlužení neboli osobní bankrot. Vyberete si také žít 5 let v chudobě jako paní Květa?
Paní Květa žije v Kladně a za relativně krátkou dobu se jí podařilo nakupit dluhy ve výši 560 tisíc korun. Potřebovala novou pračku, vzala si spotřebitelský úvěr. Když se úvěr osvědčil, proč nekoupit televizi? Banka nabídla předschválený úvěr, tak proč této možnosti nevyužít? K tomu kreditní karty a kontokorent a na problém bylo zaděláno… Protože paní Květa na krátkou dobu přišla o práci, přestala být schopná všechny své závazky splácet a dluhy narůstaly o úroky a sankční poplatky.
Paní Květa se v této tíživé životní situaci obrátila na právníka, který se oddlužováním zabývá. Ten jí pomohl vyplnit složité formuláře, které se kvůli oddlužení musejí u soudu předkládat. Bylo zapotřebí všechny nezajištěné půjčky sepsat a zjistit, kolik vlastně dluží. Součástí žádosti bylo i doložení současných příjmů a odhad jejich vývoje v budoucnosti. Bylo důležité i prokázat dobrý úmysl, že to se splacením dluhů myslí vážně. Navíc s insolvenčním návrhem musel souhlasit manžel. Tato část rozhodně nebyla lehká.
Soud oddlužení paní Květě schválil. Musela se o to ale do jisté míry přičinit její dcera. Paní Květa totiž pracuje jako prodavačka a její mzda je těsně nad hranicí mzdy minimální. Dcera tak slíbila, že bude matce každý měsíc na jednotlivé splátky přispívat. V příštích pěti letech tak bude matce posílat cca 3000,- Kč měsíčně. Jen díky tomu soud oddlužení povolil.
Za pět let, na které je stanovený splátkový kalendář oddlužení, zaplatí paní Květa svým věřitelům něco okolo 40% celkového dluhu. Po celou tuto dobu bude žít na hranici životního minima a dobře si rozmýšlet, co si koupit může a co už si dovolit nemůže. Přesto je za možnost oddlužení ráda. Díky insolventnímu řízení už nemůže její dluh narůstat ani o úroky ani o sankční poplatky. Nařízená exekuce byla zastavena. Oddlužení ji tak zbavilo nepříjemných nočních můr a pomohlo jí začít znova.
Na otázku, zda si ještě někdy vezme půjčku, odpovídá rezolutním ne. Bere to jako lekci a uvědomuje si, že kdyby se zadlužila znovu, nemuselo by jí už oddlužení pomoci a na řadu by přišla exekuce.
