Bylo, nebylo: „Šílenec“ vyhodil dům do povětří, a tak objevil plyn a ropu

 

Milé bytosti na bázi uhlíku, vážení kyborgové a další formy života, jenž obýváte tuto galaxii, pokud máte rádi pohádky se šťastným koncem, vydejte se raději na opačnou stranu internetu. Příběh Jána Medlena, který vám budeme vyprávět, nejenže šťastně nekončí, ale ani nezačíná. Víme, mohli jsme si ho krapet přikrášlit, ale nechtěli jsme tuto historicky významnou událost, jak Česko, tehdá ještě Rakousko-Uhersko, k plynu přišlo, zkreslit. Je totiž vskutku jedinečná. 

 

Malý Ján Medlen se narodil...Všechno to začalo, když se v malé slovenské obci Gbely narodil... Ján Medlen pocházel z malé slovenské obce Gbely. Byl to velmi pobožný muž. Ani jeho víra ho však nemohla ochránit před strašlivým osudem, který mu byl už od narození předurčen. Psal se rok 1910, když se s hlavou plnou snů o zářivé budoucnosti vrátil z vojenské služby do rodné vesnice. Na ten pocit Ján asi nikdy nezapomene. Začalo to mrazením v konečcích prstů, které postupně prostupovalo celým jeho tělem, jakoby se měnil v ledovou kru. A pak, když už si myslel, že mu poslední dech zamrzne v ústech, přišel ten spalující žár a on poprvé uviděl ty znetvořené bytosti. Musely pocházet snad ze samotného pekla. Jejich tváře totiž nemohl namalovat nikdo jiný než ďábel.  

 

První zmínka o zemním plynu na světě pochází z 2. stol. n. l. Zmínil jí Plutarchos a týká se „věčných ohňů“ na území dnešního Iráku. Potenciál komodity se však začal využívat až za dalších 1 500 let. Paradoxem je, že dříve, než člověk začal využívat tento prakticky hotový zdroj energie, využíval svítiplyn, který si musel uměle vyrábět z uhlí tzv. karbonizací. Jeho pomocí se osvětlovaly domy a ulice v Anglii už někdy v 18. stol.

Často se před nimi ukrýval v kostele. Vždy si ho našly. Dohánělo ho to k šílenství. Nakonec rozprodal zděděné úrodné pozemky po rodičích, které byly roztroušené po celém okolí, a místo nich si pořídil rozlehlé bažinaté území podél železniční tratě. Tam postavil dům s kulatým půdorysem. Věřil totiž, že přízraky, které ho pronásledují, vstupují do tohoto světa prostřednictvím portálů v rozích.

Ján MedlenJán Medlen Zdroj: Muzeum naftového dobývání a geologie Blázen, který se spolčil s čerty

Během kopání odvodňovací strouhy kolem domu objevil místa, kde voda tekla neobvyklým způsobem, tak nějak zvláštně přitom probublávala. A protože, ačkoli ho všichni sousedé považovali přinejmenším za podivína, byl Medlen chytrý a zvídavý, začal jev zkoumat. Netrvalo dlouho a zjistil, že se jedná o hořlavý plyn.

Tušil, co našel za poklad. Napadlo ho využít objev ve svém stavení. Vykopal hlubokou jámu, do které pozoruhodnou surovinu jímal. Z ní pak plyn skrze primitivní potrubí z cihel dopravoval přímo do domovního krbu. O svůj velký objev se chtěl se všemi podělit. Poctivě vše tedy oznámil místní vrchnosti. Nevěřící rychtář ale všechny zaměstnance horního úřadu přesvědčil, že je Medlen šílenec a plyn, který objevil, přinese všem jen utrpení a zkázu. Oficiální odhalení obřího ložiska tak muselo počkat až do roku 1913. 

Ján se navrátil zpátky do ústraní svého domu. Přes všechny bludy zastírací jeho zdravý úsudek, si dokázal odvodit, že plyn je dobrý sluha ale zlý pán. Své obydlí tedy pravidelně odvětrával a celý systém cihlového potrubí poctivě utěsnil. Přesto výbuchu nezabránil. Po třech letech vytápění začal plyn unikat v takovém množství, že se jím naplnil celý dům. Došlo k ohromné explozi. Při Medlenovi ale v tu chvíl museli stát všichni svatí a výbuch přežil bez úhony.

 
 

Kde se těží v současnosti?

V dnešní době se zemní plyn těží především v okolí Hodonína. Největší domácí firmou je MND (Moravské naftové doly). K dalším společnostem, které na jižní Moravě těží, patří Lama Gas&Oil a Unigeo.

Produkce zemního plynu ale pokrývá jen mizivé procento tuzemské spotřeby, a tak je potřeba ho ve velkém dovážet ze zahraničí.

 

Štěstí v neštěstí

Kolem pozemku vedla železniční trať a shodou náhod zrovna v době detonace projížděl kolem vlak plný cestujících. Úkaz, který viděli, si nenechali pro sebe. Nehodu přijela neprodleně vyšetřovat komise až z daleké Vídně. Rakouskouherští úředníci nevěřili zvěstem o ďábelském spolčení Medlena se satanem. 28. října 1913 tak začal na pozemku vrtný průzkum. Na první ložisko plynu se narazilo již v hloubce 114 metrů. Co ale bylo pro geology obřím překvapením, že ještě ve větší hloubce navrtali rezervoár plný ropy.

 

Ke konci 19. století se ve světě ke slovu přihlásila elektřina, plynové osvětlení tak začalo být nahrazováno elektrickým. Naštěstí netrvalo dlouho a pro komoditu se našlo jiné využití. Robert Bunsen vynalezl tzv. bunsenův kahan, jehož principem bylo mísení vzduchu a plynu před jeho hořením. Ten se stal základem všech plynových spotřebičů pro topení i vaření a podnítil rozvod a těžbu zemního plynu.

V ideálním světě, kde má každý příběh šťastný konec, by se Ján jako zázrakem vyléčil, vzal by si nejhezčí děvečku z vesnice a z peněz za plyn a ropu by žili šťastně až do smrti. Jak už jsme vás ale varovali, takhle to nedopadne. Osud objeviteli významného ložiska nepřál. Dostal sice určité finanční odškodnění, ale peněz si příliš neužil. Když vypukla první světová válka, Medlen odmítl narukovat a dostal se do nemilosti. Marně se pokoušel získat své pozemky i podíl z tržby. Zemřel chudý a v zapomnění 6. června 1944.

 
powered by Typeform
 
Hodnocení článku:
Počet hlasů: 15