Dominik Stroukal (Roklen): Když už se zadlužíme, děláme chyby

 

Teorie i historie nás učí, že období prosperity střídá recese a naopak. Ekonomové po celém světě však nyní bijí na poplach. Z médií se na nás valí předpovědi, že se expanze příliš natahuje, medvěd probouzí, praskají bubliny, a dokonce přichází krize mnohonásobně větší, než jakou jsme zažili v roce 2007. Situaci nepomáhá rekordně nízká nezaměstnanost a stále rostoucí platy v ČR, které začínají trh vyčerpávat. ČNB ovšem předpovídá přirozené zpomalení růstu a nástup krize nepředpokládá. Jaký názor má na celou situaci hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a šéfredaktor časopisu Trade-off? 

dominik stroukal rozhovor 

Životopis Dominika Stroukala je skutečně pestrý. Najdete v něm vše od vyučování na několika vysokých a středních školách přes psaní knih o kryptoměnách po roli moderátora v pořadu „Kdo to platí?“ na MALL.TV. V minulosti také zastával pozici ředitele Liberálního institutu a Ludwig von Mises Institutu pro ČR a SK. Zeptali jsme se ho, jak se má obyčejný člověk na krizi připravit. 

1) Objevují se predikce, že v roce 2019 přijde krize. Máme se bát?

 Krize zpravidla přichází nečekaně. Pokud ji všichni čekají, tak se tomu přizpůsobují a dopady tím mírní. I tak ale krize nutně přijde, jen nevíme jaká, co ji spustí a kdy.

 

Jelikož i ti velmi staří mezi námi zažili jen jednu opravdu velkou krizi, kterou byla ta poslední finanční, máme pocit, že ta následující musí vypadat stejně. Pravděpodobně ale bude jiná, protože bubliny z nově vytvořených peněz se vždycky nafouknou někde jinde. Jsou lidé, kteří si zjednodušují detektivní práci a tvrdí, že dnes je bublina úplně všude.

 

Já se domnívám, že je potřeba sledovat, kam tečou nové peníze. A ty tečou zejména do nemovitostí a na akciový trh, otáčí se ale i v umění či ve vzdělání. Těch trhů je hodně, i když je samozřejmě pravda, že na akciovém trhu a ve financích obecně se nové peníze otočí rychle a mnohokrát. I přesto ale nemusí příští krize být krizí finanční, ale třeba krizí studentských půjček. Odhalit to s předstihem je prakticky nemožné, ale při pohledu zpátky si budeme říkat, jak to, že jsme to neviděli.

2) Jak se na případnou krizi připravit?

 Platí ty nejjednodušší poučky, tedy diverzifikovat, mít našetřeno a našetřené diverzifikovat, investovat do sebe a do vztahů, a i tam diverzifikovat. Záleží hlavně na tom, jak dlouhá a silná by krize měla být a čeho se dotkne.

 

U malých otřesů se snažit mít stále práci, takže už nyní na sobě pracovat a ukázat vlastní nepostradatelnost. U těch větších a silnějších krizí mít přátele a hodně dětí a mít je rád. A něco umět. Ostatně, tak se na nejhorší časy připravovali naši předkové a ti měli nejhorší časy prakticky neustále.
Nejlepší investice? Sama do sebePřečtěte si náš článek

3) Dá se na krizi třeba i vydělat?

 Na krizi vydělají jen ekonomové, protože je konečně někdo poslouchá (smích). Vydělat na krizi není jinak snadné a je to spíše výjimečné. Vydělají ti, kteří prodávají podřadné zboží či zboží z druhé ruky. Secondhandy, prodejci ojetých aut, obyčejná hospoda s levným pivem, to vše může – ne nutně musí – vydělat na tom, že lidé zchudnou a začnou poptávat levnější věci.

 

Vydělat se dá určitě i na spekulaci na pokles na akciových, měnových anebo jiných trzích, ale to je čistý gambling. A je k němu nutná pořádná dávka štěstí a ztrátu pudu sebezáchovy.

4) Jaké největší chyby se podle Vás dopouští české domácnosti v oblasti finančnictví?

 Vidím tři chyby a jednu smutnou zprávu.

 

Zaprvé, zadlužujeme se. Tím problémy obvykle začínají. Dluh není špatný nástroj a lidé se často zadlužují z dobrých důvodů. Zadlužit se ale kvůli značkovému zboží, vánočním dárkům nebo jenom jednoduše protože člověk může, to mi nedává rozum.

 

Zadruhé, když už se zadlužíme, děláme chyby. Nesplácíme včas, vybíráme si na kreditkách z bankomatu, nehlídáme si podmínky a neuděláme si průzkum trhu, abychom vzali tu nejvýhodnější půjčku.

 

Zatřetí, málo využíváme výhod nových technologií. Splatit úvěr na kreditní kartě jde dnes často snadno v mobilní aplikaci, najít si nejlevnější půjčku či pojištění lze na internetu, rozumně investovat pomocí investičního crowdfundingu, využít P2P půjček, kryptoměn apod.

 

Nakonec je smutnou zprávou, že většina lidí nejen u nás, ale po celém světě neví, jak fungují peníze, byť na té úplně základní úrovni. Že peníze vytváří banky skrze nové úvěry. Že kamkoliv tyto peníze tečou, tam nafukují ceny, někdy i celé bubliny apod. Na čem banky, pojišťovna a další finanční instituce vydělávají. Kdybychom tomu více rozuměli, dělali bychom méně chyb.

5) Investovat nebo spořit? Jak se nejlépe zajistit na stáří?

 Opět platí okřídlená poučka o diverzifikaci. Část spořit, část investovat, s částí si klidně hrát a zkoušet štěstí. A nevěřit na zázraky. Jakmile někdo slibuje, že zrovna on umí vaše peníze zhodnotit, potom si položit otázku, proč je po vás vůbec potřebuje a zázračně nezhodnotil svoje. Nic lepšího než diverzifikaci a zdravou skepsi jsme zatím nevymysleli.

6) Co říkáte na novelu insolvenčního zákona? V České republice je v exekuci kolem 850 tisíc lidí, pomůže jim novela nebo jim naopak přitíží?

 Nejsem právník, tak se mi těžko soudí samotné znění a případné budoucí problémy. Z pozice ekonoma se dá snad jen přikývnout, že byla a stále je potřeba problém exekucí řešit. Novela insolvenčního zákona je upřímnou snahou pomoci dlužníkům, z části je to ale na úkor věřitelů, na které se u problému insolvencí často zapomíná. Každá insolvence má dvě strany. Nejen dlužníka, ale peníze chybí i věřiteli. A zlehčit to tím, že věřitelem jsou velké úvěrové společnosti, které to zvládnou, by bylo nezodpovědné, jelikož tomu tak často není, a i věřitelé si zaslouží spravedlnost.

7) A poslední otázka: Máte nějaký tip, jak může člověk ušetřit?

 Rozmyslet si koupi auta. Plánovat výdaje. Mít víc účtů s různými funkcemi. Číst podmínky služeb. Srovnávat. Dvakrát se zhluboka nadechnout před podpisem jakékoliv smlouvy. Mít někoho, komu člověk věří a může k němu zajít pro radu.
 
Hodnocení článku:
Počet hlasů: 3