ZEVO: Zařízení pro energetické využití odpadů

 

Podle Ministerstva životního prostředí bylo v České republice za rok 2017 vyprodukováno přibližně 5,69 milionů tun komunálního odpadu. V přepočtu se jedná o 537 kg na osobu. Přestože se velké procento recykluje a využívá znovu, stejně končí téměř polovina tohoto odpadu na skládkách. To se má ovšem změnit. Původní plán zněl, že rokem 2024 se skládkování omezí na minimum. Proti tomu protestují zástupci obcí a obchodníci s odpady. Odklon od skládkování považují v tak krátkém časovém období za nerealizovatelný. Pravděpodobně se tedy snížení skládkování přesune až na rok 2030. Nebo ne?

spalování odpadu 

Oběhové hospodářství

Začněme tím, jak by měl systém nakládání s odpady v naší zemi vypadat za nejlepších okolností. Aktuálně převažuje ve společnosti lineární přístup, kdy je určitý produkt vyroben, využit a zahozen. Existuje ovšem iniciativa tento způsob smýšlení a zacházení s výrobky přeměnit po vzoru tzv. oběhového hospodářství. Přestože se totiž Češi rádi chlubí svými skvělými výsledky v rámci třídění, to je pouze jedním z kroků na cestě za světem bez hromad a hromad odpadků.

 

Obchod Rohlik.cz zareagoval na aktuální rozpoložení svých zákazníků zavedením „bezplastové uličky“, IKEA chce skoncovat s jednorázovými produkty z plastu do konce roku 2020.

 

Jak by tedy mělo vypadat fungování na základě oběhového hospodářství? První důležitá změna by musela nastat v oblasti výroby, kde by se odpadu vytvářelo minimální množství. Zde hrají velkou roli zákazníkovy preference. Klesající poptávka po neekologických produktech by měla dát výrobcům jasné znamení, že je na čase investovat do udržitelnějšího výrobku. Znáte například iniciativu „neobaleno“? 

Druhým krokem je překvapivě design. Kdyby většina odpadu byla vyrobená z v přírodě jednoduše odbouratelného materiálu, nebyl by takový problém ho skládkovat. V momentě, kdy všichni očekávají u kasy v supermarketu levné plastové tašky, se situace dá řešit přechodem k těm z přírodního kukuřičného škrobu se zaručenou dobou rozkladu tři měsíce. Podobně by měl ideální výrobek inspirovat k dalšímu využití, o čemž jsme již mluvili v našem článku o upcyklaci, nebo by měl být jednoduše opravitelný. Příliš často se stává, že vypoví-li jedna součástka, musí být vyměněn celý produkt, což vede k nadměrnému konzumu a vytváření dalšího zbytečného odpadu.

Následně je důležité dbát na účinnou výrobu a distribuci. V dnešním světě jsou firmy nejvíce motivovány vyrábět produkt s nízkými náklady. Co to znamená pro svět kolem, je až na druhém místě. Podobně bohužel funguje obvykle i spotřebitel. Při zakoupení módních džínů či nejnovějšího modelu telefonu se jen málokdy zamyslí nad množstvím odpadu, který při výrobě vznikne. Stejně tak nikoho nepřekvapí, že je zahlcován produkty z různých koutů světa, přestože se zboží identické kvality vyrábí i lokálně. 

oběhové hospodářství Předcházení vzniku odpadu a zodpovědný přístup k recyklaci jsou dva hlavní způsoby, jak alespoň částečně řešit náš problém s odpady. Za účelem vytvoření oběhové ekonomiky by bylo nutné propojit mnoho odvětví, změnit lidskou mentalitu a přístup k naplňování potřeb. Jedná se zjevně o komplexní problém zasahující do procesu výroby i konzumu. 

Recyklace, spalování a skládkování 

heirarchie odpaduZdroj: ČEZ 

Víte, kde končí váš odpad? Bohužel s největší pravděpodobností na nějaké skládce, kde bude následně zahrabán do země a děj se vůle boží. Odpad je sice izolován od půdy, nicméně může vždy dojít k popraskání ochranných vrstev a úniku skládkové vody do půdy. Tato voda se sice odpouští, aby se riziko zamoření minimalizovalo, její výskyt v blízkém okolí hřbitovů odpadků není neobvyklý.

Na skládce dochází při rozpadu odpadků ke vzniku různých plynů. Jedná se převážně o oxid uhličitý a methan. Tento plyn se může dále těžit a využívat v energetice. Pokud ovšem prozatím odpad není zahrabaný v zemi, pak tento skleníkový plyn uniká volně do atmosféry. Methan je extrémně hořlavý, proto se skládky potýkají s častými požáry, kde jsou jedovaté zplodiny nekontrolovatelně rozšiřovány do okolí.

„Aktuálně putuje z třídící linky na skládku zhruba 50 procent. Záleží na tom, kolik využitelného plastu se aktuálně dá na trhu s druhotnými surovinami udat, jaká je poptávka."

- Jaroslav Židlický, vedoucí třídící linky v rozhovoru pro idnes.cz

Recyklace tedy celkový problém řeší jen částečně. To je koneckonců i příklad Švédska, které se pyšní jedním z nejkomplexnějších systémů k odstraňování odpadu. Přestože je zde silná iniciativa důkladně třídit podporována vysokými poplatky za svoz odpadu, kolik procent takto tříděného odpadu skutečně firmy recyklují zůstává dlouhodobě tajemstvím. Zbytek putuje do spaloven, kterých je ve Švédsku skutečně požehnaně. Díky tomu je země energeticky víceméně soběstačná, což je pro obyvatele stále pamatující ropnou krizi ze sedmdesátých let vítaná zpráva. Zda jsou spalovny odpadu ekologičtější a vykazují menší emise než elektrárny spalující biomasu či uhlí, je neustále debatovaným problémem. V následujícím videu se můžete podívat na zajímavou analýzu, kterou ve Švédsku provedla televize ABC News Australia.

Konec doby skládkové

V původním plánu EU mělo být omezeno skládkování v roce 2024, nyní se ovšem ukazuje, že bude pravděpodobně odsunut o šest let na rok 2030. Tomu se snaží některé skupiny obyvatel zabránit, není podle nich důvod otálet a pět let je dostatek času k přechodu na režim bez skládek. Jak si takový systém představují? Zvýšením poplatku za skládkování by mělo inspirovat firmy k většímu využití surovin, které by jinak končily pohřbené pod zemí. Co ovšem stane s odpadem, co recyklovat či zkompostovat nejde? Zamířil by do spalovny odpadu. Jak jedna taková funguje zjistíte v následujícím videu.

Spalovat či nespalovat? To není oč tu běží

Realita je taková, že v budoucích letech se bude omezovat skládkování ve prospěch recyklace a spalování. V tom ovšem vězí hned několik problémů. Pro vytvoření realistického plánu, jak v budoucnu s odpadem nakládat, by musela existovat jednotná statistika o množství ročně vyprodukovaného odpadu. Možná jste si všimli, že v perexu článku je uvedena informace na základě vyjádření MŽP. Existuje však ještě jedna hodnota, se kterou přišel Český statistický úřad. Podle podkladů ČSÚ bylo v České republice v roce 2017 vyprodukováno přibližně 3,64 milionů tun komunálního odpadu, neboli v přepočtu 344 kg na osobu. 

Pokud aktuálním finálním cílem je v roce 2035 recyklovat 65 % komunálního odpadu, dalších 25 % energeticky využívat (spalovat) a zbylých 10 % skládkovat, pak se poměrně zásadně mění výsledky úvahy o budoucnosti nakládání s odpady na základě toho, podle jaké statistiky počítáte. Jelikož se mění objem komunálního odpadu jen velmi málo, uvažujme čísla uvedená pro rok 2017.

Skladba komunálního odpadu podle ČSÚ
K recyklaci 65 % 2,366 mil. tun
Skládky 10 % 0,364 mil. tun
Spalovny a cementárny 25 % 0,910 mil. tun
Celkem komunálního odpadu 100 % 3,64 mil. tun

Spalovny by tedy měly ročně zvládnout spálit 910 tisíc tun komunálního odpadu.

V České republice jsou aktuálně čtyři zařízení. Spalovnu najdete v Plzni (kapacita 95 tisíc tun ročně), v Praze (310 tisíc tun ročně, v roce 2022 dojde k plánovanému navýšení na 330 tisíc tun ročně), v Liberci (96 tisíc tun ročně) a v Brně (230 tisíc tun ročně, v budoucnosti se očekává růst na 370 tisíc tun ročně). Aktuální kapacita všech zařízení dohromady je 731 tisíc tun ročně. Rozdíl oproti množství, které bychom museli podle směrnice EU spálit, je 179 tisíc tun ročně.

V budoucnosti bude však kapacita spaloven dohromady navýšena na 891 tisíc tun ročně. Rozdíl tedy mezi množstvím, co bude pravděpodobně potřeba spálit, a objemem, který budeme schopní spálit, se sníží na pouhých 19 tisíc tun ročně. „Stačilo“ by tedy rozšířit jednu ze stávajících spaloven. Pokud by existovaly obavy, že spotřeba a s ní i objem odpadu naroste, pak by bylo adekvátní zvážit výstavbu spalovny podobně velké jako je v Liberci či v Plzni. 

Není všem dopočtům konec. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo Statistiku energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2017. Zde se můžete dočíst, že se zvyšuje objem odpadu spalovaného v cementárnách. Mezi ně patří také tuhá alternativní paliva vytvářená z komunálního odpadu. V roce 2017 se spálilo tzv. TAPu 290 tisíc tun. Cementárny by tedy pokryly obě předem zmíněné varianty.

„Stávající roční kapacita ZEVO v České republice je přibližně 750 tisíc tun. Pokud bude chtít Česká republika splnit cíle Evropské komise v oblasti oběhového hospodářství (65 % recyklace, 10 % skládkování, 25 % energetické využití), bude potřeba navýšit kapacitu ZEVO o dalších 950 tisíc tun."

- ČEZ a. s., na webu společnosti
Skladba komunálního odpadu podle MŽP
K recyklaci 65 % 3,699 mil. tun
Skládky 10 % 0,569 mil. tun
Spalovny a cementárny 25 % 1,423 mil. tun
Celkem 100 % 5,69 mil. tun

Pokud za výchozí údaje vezmeme statistiku MŽVP, pak je celková kapacita rozšířených spaloven a cementáren (1 181 tisíc tun) potřeba navýšit minimálně o 242 tisíc tun. Tento údaj samozřejmě vybízí k okamžitému vývoji nových spaloven. Nicméně pokud je pravdivý výpočet ČSÚ, pak by celkový objem našich zařízení byl extrémně naddimenzovaný.

Skupina ČEZ plánuje výstavbu nové spalovny na severu Čech tzv. ZEVO Mělník. Kapacitou by měla převyšovat i tu v Praze (aktuálně 310 tisíc tun odpadu ročně) a svážet by se do ní měl odpad z celého Středočeského kraje. Okolní vesnice se již několikrát vyjádřily proti záměru vybudovat nové zařízení. Jejich hlavním argumentem je zcela nedostačující infrastruktura. Proto byla Středočeským krajem vypracována studie na téma možného obchvatu. Doprava odpadu do ZEVO je v ČR obecně poměrně ožehavé téma, jelikož máme jen málo zařízení s velkou kapacitou, budeme nuceni komunální odpad dovážet z velkých vzdáleností.

Podle jednoho scénáře by v České republice mohlo v budoucnosti, kdy bude země posetá naddimenzovanými spalovny, dojít k podobné situaci, jakou zaznamenalo ABC News Australia ve Švédsku, kde se ukázalo, že přestože třídění zde obyvatelé berou velmi vážně, míra skutečné recyklace je sporná. Přestože v roce 2035 máme povinně recyklovat 65 % komunálního odpadu, co se stane, až nebude dostatek odpadu pro spalovny? Budeme ho dovážet z cizích zemí? Nebo nová zařízení snad pozavíráme? 

 
Hodnocení článku:
Počet hlasů: 6
 

 
https://adfdata.cz/img/Bannery/plyn.png
Oblíbení dodavatelé