Češi příliš nemyslí na zadní vrátka, pětina by s úsporami vydržela jen měsíc

 

Ačkoliv v Česku na poli finanční gramotnosti dlouhodobě probíhá osvěta, ukazuje se, že lidí, kteří nejsou připraveni na nenadálý výpadek příjmů, příliš neubývá. Tato situace se sice pomalu zlepšuje, ale odborníci přesto upozorňují na to, že se mnozí Češi v oblasti osobních či rodinných financí chovají nebezpečně lehkovážně. Co říkají čísla?

kasička ve tvaru prasátkaČeská spořicí prasátka často zejí prázdnotou. 

Na úspory Čechů se zaměřil průzkum, který pro Českou bankovní asociaci realizovala agentura SC&C. Data, která z něj vyplynula, nejsou vůči českému národu příliš lichotivá. Spíš naopak, s úsporami jsme na tom bledě. Nejsme předvídaví, spoléháme na štěstí a v penězích míváme chaos.

Šetření mezi tisícovkou respondentů odhalilo, že finanční rezerva pětiny obyvatel České republiky by vystačila pouze na měsíční pokrytí nutných nákladů. Další pětina se na finanční rezervu může spolehnout po dobu tří měsíců

Podobná čísla vyplynula i z loňského průzkumu, který se věnoval podobnému tématu, situace se tedy příliš nezlepšuje. Pravděpodobně i proto, že mnoho lidí nemá důkladný přehled o svých finančních prostředcích, a tak si mnohdy myslí, že mají naspořeno více, než jaká je skutečnost.

 
Chcete zhodnotit své úspory? Zapomeňte na matraci, pořiďte si raději spořicí účet.

Respondenti také uvedli, že považují 60 tisíc korun dostatečnou výši finanční rezervy pro rychlé využití. Představa částky naspořené na důchod se u Čechů pohybuje kolem 800 tisíc korun. Takové sumy považují specialisté na rodinné hospodaření a finanční gramotnost za nedostatečné.

Podle odborníků by výše krátkodobé finanční rezervy, na níž se domácnosti mohou spolehnout v případě neočekávaných výdajů, výpadku příjmů či třeba onemocnění některého z vydělávajících členů rodiny, měla dosahovat minimálně šestinásobku pravidelných měsíčních výdajů, případně trojnásobku měsíčních příjmů (někteří specialisté se přiklánějí dokonce k šestinásobku průměrné výplaty). Ideální je mít tyto peníze uložené tak, aby se průběžně zhodnocovaly, ale zároveň byly v případě potřeby snadno a rychle dostupné.

Na důchod alespoň milion

I když to mnohé pravděpodobně nepotěší, výpočty prokazují, že by Češi, při zohlednění aktuální výše průměrné mzdy a dalších ekonomických ukazatelů, měli mít na důchod našetřeno alespoň 1 milion korun. Takovou částkou ale mnoho lidí v předdůchodovém věku nedisponuje.

„ Z mezinárodních průzkumů vyplývá, že Češi jsou poměrně spořivým národem. Problém je, že úspory často zaměňují s šetřením si na něco, a nutnost vytvářet si krátkodobé finanční rezervy a spořit na důchod podceňují."

- Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace

I když se rozhodně nejedná o zanedbatelnou sumu, je třeba si uvědomit, že její dosažení je záležitostí několika desítek let, a tak není nereálné na ni dosáhnout. A ten, kdo včas myslí na zadní vrátka, k ní logicky dospěje dříve, případně ji ještě příjemně navýší. A ruku na srdce – vlastní finanční zdroje se vzhledem k výši důchodů vždy hodí.

české mince a bankovkyVětšině domácností se příjmy velmi rychle rozkutálí. 

Češi se svěřují a myslí na budoucnost

Průzkum ovšem přinesl také některá pozitivní zjištění. Patří mezi ně fakt, že 81 % Čechů probírá svou finanční situaci s rodinou, a tak redukují hrozbu nepříjemných překvapení v podobě dluhů či finančních potíží, které by mohly nečekaně vyplavat na povrch. Vyskytne-li se hrozba finančních těžkostí, lze jim v případě informovanosti lépe předejít.

 
Myslíte na budoucnost svých dětí? Stavební spoření představuje oblíbený a bezpečný produkt pro zhodnocení úspor.

Otevřené hovory o finanční situaci také napomáhají snadnějšímu a přehlednějšímu vedení rodinného rozpočtu. Sdílení finančních záležitostí podle získaných dat souvisí také s úrovní vzdělání – lidé s nejnižším vzděláním se své rodině svěřují pouze v 73 % případů.

Ačkoliv se nejedná o veselé téma, kladně lze hodnotit také skutečnost, že se 40 % Čechů včas zajímá o to, co se s jejich finančními produkty stane po jejich smrti. Mohou si tak společně se svými potomky či dědici vytvořit předběžný plán, díky němuž budou pozůstalí vědět, co v případě úmrtí blízkého stane s jeho financemi. Zájem o záležitosti, které bude třeba řešit v případě vlastního úmrtí, logicky řeší spíše zástupci starších generací, z mladých lidí do 29 let o podobných opatřeních uvažuje pouze každý čtvrtý.

 
Hodnocení článku:
Počet hlasů: 3