BIC, neboli Bank Identifier Code, je tzv. swiftový kód. Setkat se lze i s českým výrazem bankovní identifikační kód. BIC označuje unikátní adresu finančních institucí a je součástí mezinárodního bankovního spojení.
Využívá se v mezinárodním platebním styku k jednoznačné identifikaci zprostředkujících bank, které se podílejí na zpracování bezhotovostního peněžního převodu.
Z čeho se skládá BIC
Celkem se skládá z 8-11 znaků. První částí je kód banky, který tvoří čtyři abecední znaky. Dále následuje dvoumístný ISO kód země - pro Českou republiku je to značka CZ. Třetí část označuje opět dvoumístný kód místa identifikující region nebo město, v němž je umístěno sídlo uživatele.
Popřípadě může být ještě uveden kód pobočky, který je ale volitelnou součástí swiftové adresy. Ten je složen ze tří alfanumerických znaků.