Aktivní solární systémy

Mezi aktivní solární systémy řadíme jak fototermické kolektory, tak fotovoltaické kolektory. Opakem jsou tzv. pasivní solární systémy, jejichž použití je historicky starší. Příkladem pasivního solárního systému je například skleník. V souvislosti s vytápěním se dnes s pasivními solárními systémy setkáme například v podobě prosklených částí fasád situovaných v našich zeměpisných podmínkách na jižní stranu. Pasivní solární systémy tak bezprostředně využívají skleníkový efekt.

Oproti tomu aktivní solární systémy využívají sluneční energii komplikovaněji. Pokud jde o fototermické kolektory, sluneční záření dopadající na absorpční plochu kolektoru ohřeje vodu, která je následně odváděna do zásobníku. Celý solární systém pak vedle kolektoru, potrubí a zásobníku doplňuje oběhové čerpadlo, které dává vodu, jakožto teplonosné médium, do pohybu. Aktivní fotovoltaické systémy jsou zas tvořeny polovodičovými součástkami, které přeměňují sluneční energii na energii elektrickou prostřednictvím, tzv. fotovoltaického jevu.