Jak se vyznat ve fakturách za energie? Vysvětlení pojmů

Přijde vám faktura za energie složitější než křížovka v nedělních novinách? Připravili jsme pro vás vysvětlivky k pojmům, se kterými si ve vyúčtování nejvíc lidí láme hlavu.

Zúčtovací (fakturační) období

Jde o období, za které vám dodavatel účtuje odběr energií. Do vyúčtování se obvykle počítají jen platby zaúčtované do data vystavení faktury. Všechny později zaplacené zálohy se převádí do dalšího období. 

Řekněme, že se u vás doma zastavil odečítač 1. 10. 2020 a dodavatel vám na základě odečtu vystavil vyúčtování 3. 10. 2020. Vy jste přitom zaplatili zálohu na říjen už 2. 10. 2020, peníze ale doputují k dodavateli na účet až 5. 10. Taková platba se do aktuálního zúčtovacího období nepromítne a najdete ji až v příštím vyúčtování. Případně ji dodavatel použije na splacení nedoplatku.

(Ne)doplatek nebo přeplatek

(Ne)doplatek = částka, kterou musíte dodavateli zaplatit do data splatnosti.

Přeplatek = částka, která zbyla navíc po té, co dodavatel použil vaše zaplacené zálohy na uhrazení vyúčtování. Každý dodavatel k přeplatkům přistupuje trochu jinak – někteří přeplatek vrací na účet uvedený ve smlouvě (obvykle E.ON), jiní ho používají na zaplacení dalších záloh v příštím zúčtovacím období (například PRE).

Datum splatnosti

Jde o datum, do kterého je nutné zaplatit případný doplatek. Nezapomínejte, že převod peněz může chvíli trvat. Pokud například posíláte peníze obyčejným bankovním převodem, doporučujeme platbu zadat alespoň 3 dny před datem splatnosti. 

Řekněme, že vám 3. 10. 2020 přišla faktura na doplatek s datem splatnosti 14. 10. V takovém případě doporučujeme zadat platbu nejpozději 11. 10.

V případě, že vám přišlo vyúčtování s vysokým doplatkem, zvažte navýšení záloh, případně si zkuste najít levnějšího dodavatele.

Pokyny k platbě (QR kód)

Číslo účtu, variabilní symbol a částka, kterou máte zaplatit do data splatnosti. V poslední době začali dodavatelé do faktur přidávat také kódy pro QR platby. Pokud máte chytrý telefon a mobilní bankovnictví, pak můžete jednoduše naskenovat kód a údaje potřebné pro platbu se vám vyplní automaticky. Nebudete je tedy muset zadávat ručně.

Faktura za elektřinu: Nízký (NT) a vysoký tarif (VT)

Většina domácností odebírá elektřinu za jednu cenu, tedy ve vysokém tarifu. Pokud ale máte dvoutarifovou sazbu (například D25d), můžete část dne odebírat elektřinu levněji – v nízkém tarifu.

Faktura za elektřinu: Jednotarifové a dvoutarifové sazby

Každý spotřebitel elektřiny má přidělenou tzv. sazbu. 

Jednotarifové sazby (D01d a D02d) jsou určeny pro domácnosti s malou a obvyklou spotřebou elektřiny. Domácnosti s jednotarifovou sazbou odebírají celý den elektřinu za jednu cenu, tj. v jednom tarifu.

Dvoutarifové sazby získají pouze domácnosti s velkou spotřebou elektřiny – například vytápí elektřinou, k ohřevu vody využívají elektrický bojler, nabíjí doma elektromobil atd. Pokud máte dvoutarifovou sazbu, pak během dne po určitou dobu odebíráte proud v nízkém tarifu (NT), který je levnější než vysoký tarif. 

Občas se ještě můžete setkat s jednou z historických sazeb – D35d, D45d, D55d, D56d. Dodavatelé už je ovšem nenabízí a postupně je nahrazují novými sazbami.

Faktura za plyn: Přepočet z m3 na kWh

Jako jednotka spotřeby plynu se už skoro 20 let používá kilowatthodina (kWh) místo metrů krychlových (m³, kubík). Spousta starších plynoměrů ale stále měří v metrech krychlových, dodavatel proto při vystavování faktury musí přepočítat spotřebu z m³ na kWh. Často se sice uvádí, že 1 m³ se rovná přibližně 10,55 kWh, skutečnost je ale o malounko složitější. Proto se na vaší faktuře může objevit podobný výpočet: 

Vaši spotřebu získá dodavatel díky odečtu plynoměru. Co se ale skrývá pod pojmem „objemový koeficient“ a „spalné teplo“?  

Objemový koeficient – Zemní plyn mění svůj objem v závislosti na okolní teplotě a tlaku. Co když je ale plynárna vysoko v horách a odběrové místo v teplé nížině? Objemový koeficient, který se obvykle téměř rovná 1, slouží k odstranění této odchylky. Dodavatel vynásobí vaši spotřebu koeficientem a vyrovná tak rozdíl, který vznikl někde mezi plynárnou a vaším plynoměrem. 

Spalné teplo – Udává, kolik tepla (kWh) získáte spálením jednoho kubíku (m³). Čím kvalitnější a výhřevnější plyn, tím vyšší spalné teplo a více spotřebovaných kWh. Spalné teplo se pohybuje většinou kolem 10,7 kWh/m³. Jakost plynu si můžete zkontrolovat u distributora (v hlavním městě Pražská plynárenská, v jižních Čechách společnost E.GD a ve zbytku České republiky GasNet).

Rozpad ceny (neregulovaná a regulovaná složka ceny)

Cena elektřiny i plynu je rozdělena na 2 části – neregulovanou a regulovanou. Regulovanou složku určuje ERÚ (Energetický regulační úřad) jednou za rok a dodavatel ji nijak neovlivní. Neregulovanou si každý dodavatel už určuje sám. Ve vyúčtování pak narazíte na výpis všech položek najednou. Za co tedy platíte? 

Elektřina

Neregulovaná složka

Cena za dodanou elektřinu 

Jde o nejdůležitější položku při porovnávání cen elektřiny. Každý dodavatel si určuje cenu za dodanou elektřinu sám a nabídky se tak mohou zásadně lišit. Výběrem správného dodavatele ušetříte i tisíce korun ročně.

Pokud máte dvoutarifovou sazbu, pak ve vyúčtování najdete cenu za elektřinu odebranou ve vysokém i v nízkém tarifu. V opačném případě budete mít na faktuře pouze cenu za vysoký tarif. 

Stálý plat

Měsíční poplatek, který se pohybuje přibližně kolem 100 Kč. Dodavatel z něj platí svou zákaznickou podporu, reklamu a další výdaje na provoz. 

Regulovaná složka

Cena za distribuované množství elektřiny ve vysokém tarifu 

Výše poplatku se odvíjí od vaší sazby, počtu odebraných MWh a od toho, který distributor spravuje elektrické sítě na vaší adrese. Poplatek se většinou pohybuje v rozmezí od 200 Kč/MWh po 4 000 Kč/MWh. Domácnosti s jednotarifovou sazbou zaplatí obvykle něco kolem 3 000 Kč/MWh. 

Cena za distribuované množství elektřiny v nízkém tarifu 

Jde o podobný poplatek. Platí ho ale pouze domácnosti s dvoutarifovou sazbou. Za 1 MWh zaplatíte přibližně 200 Kč. 

Cena za příkon (lidově „Poplatek za jistič“)

Jde v podstatě o rezervační poplatek. Každé odběrné místo má totiž svůj jistič, kterým může v jednu chvíli procházet jen určité množství elektřiny. Distributor má pak pro vás zarezervovaný objem elektřiny pro případ, že se rozhodnete využít plnou kapacitu jističe. Čím vyšší je tedy hodnota jističe, tím víc elektřiny má pro vás distributor v záloze a tím víc za tento poplatek zaplatíte. 

V ČR se nejčastěji setkáte s jističem s hodnotou nad 3 × 20 A do 3 × 25 A včetně. Poplatek se pak u jednotarifových sazeb pohybuje přibližně od 50 Kč do 400 Kč měsíčně. 

Cena za výkup elektřiny z podporovaných zdrojů energie 

Česká republika se v minulosti zavázala podporovat ekologicky šetrnější zdroje energie. Prozatím jsou ale náklady na výrobu elektřiny z takových zdrojů vyšší než u těch klasických, proto je rozdíl mezi cenami pokrýván z tohoto poplatku.

Výše poplatků se vypočítává buď podle hodnoty jističe (14,33 Kč × počet A × počet fází), nebo podle spotřeby (598,95 Kč/MWh). Do celkové ceny se započítává nižší výsledek. 

Cena za systémové služby (ČEPS)

Zatímco distributor se stará, aby se k vám elektřina bezpečně dostala, ČEPS se stará, aby se elektřina dostala bezpečně z elektrárny k distributorovi. Poplatek za systémové služby se pohybuje většinou kolem 130 Kč za MWh. 

Cena za činnost operátora trhu (OTE) 

Operátor trhu je mimo jiné takovým prostředníkem mezi distributory a dodavateli. Právě OTE dohlíží na to, že se odečet vašeho elektroměru dostane bezpečně k dodavateli. Měsíčně vás jeho služby vyjdou na 5,08 Kč. 

Daň z elektřiny

Ani elektřina se daním nevyhne. Většina smrtelníku proto zaplatí daň ve výši 34,24 Kč za MWh (28,30 Kč bez DPH).  

Daň z přidané hodnoty

Klasická daň ve výši 21 %.

Jak se vypočítává celková cena za elektřinu?

Celková roční cena elektřiny 

    = roční spotřeba v MWh ve vysokém tarifu × (cena za MWh ve vysokém tarifu + cena za distribuci elektřiny ve vysokém tarifu + daň z elektřiny + cena za systémové služby) 

    + roční spotřeba v MWh v nízkém tarifu × (cena za MWh v nízkém tarifu + cena za distribuci elektřiny v nízkém tarifu + daň z elektřiny + cena za systémové služby) 

    + 12 měsíců × (stálý plat + cena za příkon + cena za činnost operátora trhu) 

    + nižší výsledek ze dvou výpočtů ceny za výkup elektřiny z podporovaných zdrojů

Plyn

Neregulovaná složka

Cena za dodávku zemního plynu

Stejně jako u elektřiny, jde o nejdůležitější položku při porovnávání cen plynu. Každý dodavatel si totiž určuje cenu za dodaný plyn sám a nabídky se tak mohou zásadně lišit. Výběrem správného dodavatele ušetříte i tisíce korun ročně. 

Stálá platba

Výše poplatku se odvíjí od vaší spotřeby. Čím vyšší spotřeba plynu, tím obvykle i vyšší stála platba. Měsíčně zaplatíte přibližně od 10 Kč do 300 Kč. Záleží na dodavateli. Ten ze stálé platby platí svou zákaznickou podporu, reklamu a další výdaje na provoz. 

Regulovaná složka

Cena za distribuci zemního plynu

Výše poplatku se odvíjí od vaší spotřeby a od toho, který distributor spravuje na vaší adrese plynovou soustavu. V případě distribuce plynu klesá obvykle výše poplatku s rostoucí spotřebou. Cena se pak u domácností pohybuje od 150 Kč do 650 Kč za MWh. 

Stálý měsíční plat za rezervovanou (přistavenou) kapacitu

Distributor má pro vás v záloze plyn, který jen čeká, až ho konečně využijete. Čím vyšší máte tedy spotřebu, tím víc plynu pro vás musí mít distributor stranou a tím víc zaplatíte za rezervovanou kapacitu. Cena se většinou pohybuje v rozmezí od 70 Kč do 400 Kč měsíčně.  

Poplatek pro operátora trhu (OTE) 

Operátor trhu dohlíží na dovoz a vývoz plynu, kapacitu podzemních zásobníků plynu atd. Za jeho služby zaplatíte 2,47 Kč za MWh.  

Daň z plynu

Pokud jste podepsali smlouvu na odběr plynu pro domácnost, dodavatel vám automaticky vyúčtuje plyn osvobozený od daně z plynu. 

Daň z přidané hodnoty

Klasická daň ve výši 21 %.

Jak se vypočítává celková cena za plyn?

Celková roční cena plynu

    = roční spotřeba v MWh × (cena za dodávku zemního plynu + cena za distribuci zemního plynu + poplatek pro operátora trhu)

    + 12 × (stálá platba + stálý měsíční plat za rezervovanou kapacitu) 

Způsob odečtu

V technických údajích o měření zjistíte, jakým způsobem proběhl odečet vašeho elektroměru nebo plynoměru. I když se může zdát, že jde o drobnost, doporučujeme vám si tuto položku zkontrolovat. Dodavatelé většinou používají tyto zkratky:

• C – řádný odečet. To znamená, že u vás byl zaměstnanec distributora, který osobně vyčetl z měřiče vaši spotřebu a informaci předal dál. Pravděpodobnost chyby je minimální, pokud máte ale k měřidlům přístup, není na škodu čísla překontrolovat. 
• S – samoodečet. V tomto případě jste si odečet udělali sami. To ale smíte jen 3× za sebou. Při příštím odběru k vám přijde už odečítač osobně, i kdyby padaly trakaře.
• O – odečet odhadem. Pokud se k vám nedostane odečítač a vy neuděláte samoodečet, distributor vaši spotřebu prostě odhadne. S velkou pravděpodobností se ale o pár jednotek splete, proto silně doporučujeme si zkontrolovat spotřebu na měřidle osobně a případně se ozvat, že si přejete vyúčtování reklamovat.

Máme pro vás návod, jak reklamovat fakturu za elektřinu a plyn. 

Méně často se setkáte se zkratkou, která vyjadřuje důvod odečtu:

• D – změna dodavatele. Po změně dodavatele je potřeba udělat samoodečet, aby bylo vyúčtování co nejpřesnější.
• Z – změna ceny. Pokud vám chce dodavatel změnit ceny, musí vědět, kolik energie vám má vyúčtovat ještě za cenu starou.
• J – změna hodnoty jističe. Ve starých domech aktuálně probíhá výměna jističů. V takovém případě dostanete nové měřidlo s odlišnými čísly a odečítač musí všechny čísla zaznamenat pro vyúčtování.