Síla tornáda
K popisu síly tornáda se používá Fujitova stupnice se stupni F0 až F5.
Tornádo označené jako FO má rychlost větru v rozmezí 105–137 km/h a způsobuje jen menší škody (shodí vám komín, zláme větve stromů nebo odnese ze střechy pár tašek).
Naproti tomu nejsilnější tornádo F5 se vyznačuje rychlostí větru nad 322 km/h a zanechá za sebou doslova zpustošenou zemi – stavby srovná se zemí, auta odhazuje jako hračky a stromy vytrhává i s kořeny.
Případy tornáda v ČR
Menší tornáda nejsou nijak výjimečná ani na našem území. Průměrně u nás meteorologové zaznamenají tři až pět tornád ročně, jedná se však o tornáda slabší o síle F0 a F1.
To ale neznamená, že by se nevyskytla i tornáda větší. Řádění jednoho velkého tornáda popisuje dokonce už Kosmova kronika česká.
V posledních letech se větší tornádo objevilo v roce 2004 v Litovli, v roce 2008 na Chrudimsku nebo roku 2013 v Krnově. Nic z toho nás však nepřipravilo na zkázu, ke které došlo v červnu 2021 na jižní Moravě.
Dosud největší tornádo v ČR
Ten den, 24. června 2021, zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že přijde přírodní katastrofa. Během odpoledne se ale na východním okraji Alp začaly formovat supercely a postupně byla vydaná výstraha před silnými bouřemi a přívalovým deštěm pro Dolní Rakousko a jižní Moravu.
Nic jiného než nepříjemnou bouřku ovšem nikdo nečekal. Supercela, na které se zformovalo tornádo, postupovala směrem k Břeclavi, kde po sedmé hodině večer vznikl vzdušný vír a dotkl se země.
Silné tornádo proletělo pásem dlouhým 26 km a širokým okolo půl kilometru, než zaniklo. V cestě mu stály obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice a Hodonín (zejména části Pánov a Bažantnice). Apokalypsa skončila u Ratíškovic.
Podle odborníků se jednalo o tornádo o síle F4 a tomu odpovídaly i dalekosáhlé škody – šest lidí přišlo o život, desítky dalších byly zraněny, počet poškozených domů vyšplhal na pro nás neuvěřitelných 1 600, zničeny byly jak rodinné domy, tak veřejné budovy (školy, kostely, domovy pro seniory, zdravotní střediska, stadion).
Na místě zůstaly desítky zdemolovaných aut a zpustošená krajina plná polámaných stromů.
Nejvíce zasažené obce si prožily několik dnů trvající blackout, kdy byly zcela bez proudu, plynu, mobilního signálu a byla přerušena veškerá doprava.
Celkové škody dosáhly výše 15 miliard Kč. Ihned po události se zvedla obrovská vlna solidarity, kdy poškozené obce podpořili lidé z celé republiky finančně i osobní pomocí na místě.
Do pomoci se zapojily různé charitativní organizace, firmy i stát. Také banky a úvěrové společnosti nabídly pomoc jižní Moravě. I v současnosti stále ještě pokračují práce na obnově poškozených obcí.
Škody evidované pojišťovnami
Po prvotním šoku bylo nutné vyřešit zejména otázku bydlení. Obyvatelé postižených obcí se museli přesunout do náhradního ubytování a začali se zajímat o opravu svých domovů.
Pojišťovnám byly nahlášeny škody v hodnotě 6,5 miliard Kč.
Bohužel se ukázalo, že ani to pojištěným mnohdy zdaleka nestačilo, protože velké množství klientů mělo špatně nastavenou pojistku nebo byly nemovitosti podpojištěny. Řada lidí neměla žádné pojištění a zůstala tak odkázaná jen na pomoc ostatních.