Už to vypadalo, že se ceny energií stabilizovaly a i přes drobné geopolitické otřesy se s žádnou kritickou situací nesetkáme. Válka v Íránu ale pořádně zamíchala kartami, takže hrozí riziko další energetické krize a s tím související inflace. Jak se v průběhu konfliktu na Blízkém východě mění ceny a co to znamená pro spotřebitele po zbytek roku?

Jak může konflikt na Blízkém východě ovlivnit české domácnosti?
Vliv na stav financí českých domácností má válečný střet poměrně velký. Nejenže skokově zdražily pohonné hmoty, ale také zdražily základní komodity jako plyn a elektřina, která se vyrábí mimo jiné díky plynovým elektrárnám.
Zásadním problémem je totiž fakt, že dochází k bojům ve světovém centru těžby a vývozu ropy a zemního plynu. Zasažena tak je i energetická a těžební infrastruktura nejen v Íránu, ale také v Kataru, Bahrajnu nebo Saúdské Arábii. Omezena je i přeprava pomocí tankerů se zkapalněným zemním plynem a ropou přes Hormuzský průliv.
Právě kvůli zdražování pohonných hmot a energií dojde k druhotnému zdražení služeb a zboží. Budou za to moci vyšší náklady na provoz a přepravu.
Česká vláda a bankovní instituce se shodují, že čím déle bude konflikt v Íránu trvat, tím více se výše cen negativně promítne do inflace, která může z 2,1 % narůst na 3,8 % (dle České národní banky), 4,5 % (dle dalších analytiků bankovního sektoru v Česku) nebo o 0,3 % při každých 10 EUR za MWh plynu na burze (dle ministerstva financí).


