Oddlužení 2019: Sněmovna přivřela dveře

 

Českou republiku zasáhla epidemie. Přes 850 tisíc lidí se nachází v exekuci a toto číslo rok od roku roste. Zasažení se najdou ve všech společenských vrstvách a řešení je v nedohlednu. Nebo snad ne? Ve včerejších podvečerních hodinách po dlouhých a úmorných debatách odhlasovala Poslanecká sněmovna nové podmínky oddlužení. Nejvíce diskutovanou položkou byl předpoklad pro podstoupení procesu, kdy musí být dlužník schopen během pěti let zaplatit alespoň 30 % svých závazků. Je šance, že tato hranice v budoucnosti padne? 

Oddlužení v roce 2019 

Ať už se jednalo o zbrklé rozhodnutí, zásah ekonomickou krizí, zdravotní problémy, rozpad rodinného zázemí nebo ztrátu zaměstnání, sta tisíce lidí z různých důvodů spadlo do dluhové pasti. Penále, úroky a sankce začaly naskakovat, až jim úplně přerostly přes hlavu. Nyní se tyto osoby nachází v exekuci, žijí ve strachu, v neustálém stresu a v obavách o budoucnost svou i těch na nich závislých.

Dlužníci, kteří by mohli být ekonomicky aktivní, se přesouvají do šedé sféry, nebo žijí ze sociálních dávek. Tratí oni, věřitelé i stát. Politici se proto rozhodli problém řešit. Co je tedy přesně předmětem diskuze?

Prokletá 30% hranice 

Jak jsme již řekli, aktuálně musí dlužník být schopný splatit za pět let alespoň 30 % svých pohledávek. Tento systém ovšem zcela opomíjí osoby v té nejžalostnější situaci. Jestliže není v jejich silách splatit během pěti let ani třetinu svých závazků a nemají nikoho, na koho by se mohli obrátit o pomoc, naděje na úspěšné umoření pohledávek a návrat zpět do normálního života není valná. Vláda si proto pohrávala s myšlenkou na zrušení tohoto limitu. V takovém případě by „stačilo“ žít několik let na hranici bídy s minimální částkou na živobytí a po uplynutí stanoveného času by měl dlužník jistotu, že může začít s čistým štítem znovu, i když by splacená částka nedosahovala hranice 30 %. Z obavy, že by takový přístup motivoval občany k nezodpovědnému chování, byl návrh zamítnut.  

Novela, která má začít platit již 1. července 2019, rozděluje tedy oddlužení na dvě varianty. V rámci té první by mělo být splaceno během 3 let 60 % z celkové dlužné částky, v níž jsou započítány i veškeré úroky, náklady na exekutora a další poplatky vzniklé před vyhlášením osobního bankrotu. Druhá verze procesu by spočívala v postupném umořování po dobu 5 let s cílem splatit alespoň 30 % všech závazků. Dlužník nemá být nucen prokazovat svou schopnost zdolat tuto hranici při vstupu do procesu, ale pod dozorem insolvenčního správce musí vykazovat maximální snahu pohledávky splatit. Pokud by v 60 měsíčních splátkách nesplatil 30 % závazků, pak by o jeho oddlužení rozhodoval soud. Ten by měl vyhodnotit, zda vynaložil dlužník ve své snaze všechny prostředky jemu dostupné. Znamená to tedy pět let života v nejistotě a obavách, že soud neuzná úsilí za dostatečné a proces zruší.

Tento přístup podle mnohých neziskových organizací většinu dlužníků odradí. Dojít podle některých může až k insolvenční migraci, kdy se bude velké procento obyvatel stěhovat do oblastí s mírnějšími soudci. Proč také sázet pět let odříkání na dobré rozpoložení soudce v rozhodující den?

Máte problémy se splácením půjček?Konsolidovat

Jednou a dost?

Podstoupit tento oddlužovací proces by osoba mohla pouze jednou za deset let, aby nedocházelo ke zneužívání systému. Invalidní a starobní důchodci budou mít povolený pouze jeden pokus se zkrácenou lhůtou tří let, kvůli obavě z úvěrů psaných tzv. „na babičku“. Zároveň má dojít ke zjednodušení administrativy. Místo dokládání schopnosti splácet na začátku pětiletého období, bude kontrolovat situaci insolvenční správce průběžně. Nebude ani nutné předkládat seznam pohledávek. Díky čemuž se eliminuje riziko zrušení oddlužení pro podezření ze špatného úmyslu v případě, kdy žadatel nevědomky neuvede všechny své věřitele. Prokázání minulých příjmů bude zkráceno na jeden rok.

Jak na splácení?

Nově se bude vždy jednat o prodej majetku či o kombinaci zpeněžení majetku a splátkového kalendáře. Mimo jiné dojde k odlehčení v případech, kde je příslušenství dluhu (úroky, sankce atd.) vyšší než samotná jistina. Tyto pohledávky budou nyní brány jako podřízené. 

 

Najděte si poradnu ve vašem městě. Zde vám mohou pomoci i se sestavením rozpočtu, s vyjednáváním s věřiteli atd.

 

Ještě je potřeba podotknout, že samotné vypracování žádosti není jen tak. Musí ho za dlužníka vyplnit právník, notář, insolvenční správce nebo soudní exekutor. V takovém případě si jednotlivec však připlatí 4 840 Kč, manželé při společné žádosti dohromady 7 260 Kč. Jedná se o jednorázový pevně stanovený poplatek. Naštěstí se mu lze vyhnout, pokud se žadatel obrátí na neziskovou organizaci se správnou akreditací.  

Během řízení je nutné platit měsíčně částku 1 089 Kč insolvenčnímu správci a minimálně stejnou částku věřitelům (tzv. podmínka 1 + 1). U manželského páru se jedná o 1 634 Kč. I toto je pro mnohé zásadní překážkou ve vstupu do procesu. Minimální výdaj 2 178 Kč měsíčně může být například pro svobodné matky v azylových domech nepřekonatelnou bariérou.

Významně by se ovšem mohlo zvýšit nezabavitelné minimum. Zdvojnásobit částku plánuje Ministerstvo spravedlnosti za účelem motivovat dlužníky k vystoupení z šedé ekonomiky a navrácení do pracovního procesu. Zde najdete aktuální postup pro výpočet splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře.   

„Dneska je hranice, od které se pro věřitele strhává celá částka, zjednodušeně řečeno, asi 15 500, nechytejte mne za slovo, Ministerstvo spravedlnosti připravuje změnu, která by zvýšila částku nezabavitelného minima na dvojnásobek, takže od hranice cca 25 000 Kč by se potom strhávala věřitelům ta celá částka. O 10 000 by se to posunulo nahoru, což jde paralelně s tím – a to je ten motivátor, to je ta motivace pro to, aby ten dlužník si vydělával více, protože to všichni cítíme, že když si někdo vydělává 15 000 nebo 25 000 a zůstane mu v peněžence stejně, že motivován si najít lepší práci není. To je přece jasné."

- Patrik Nacher, nestraník za hnutí ANO 2011
 
Hodnocení článku:
Počet hlasů: 2