Vrátí se drahé kovy do našich peněženek?

Patří zlato, stříbro a další drahé kovy jen do malých zdobených krabiček a na prsty či krky krásných slečen a dam? Nebo je snad lepší ho ve formě těžkých cihel zakopat na zahradě? Světoví ekonomové a investoři se už dlouhá léta nedokážou shodnout, zda stojí cinkot lesklých mincí za hřích. Dnes se navíc objevují na internetu takzvaná „spoření do zlata“ lákající klienty na fyzické, hmatatelné a blyštící se odměny na konci dlouhého tunelu pravidelného střádání. Rádi byste si také jednou potěžkali žlutý nebo stříbrný kvádříček? 

Než se pustíme dál, je nutné si uvědomit, že jakákoliv spekulace ohledně budoucího vývoje trhu je prostě a jednoduše... pouze spekulace. Přestože existují určité způsoby, jak měřit a předpovídat ekonomické cykly, nikdo nevlastní magickou kouli, co by mu přesně odpověděla na otázku, kam se dál bude světové nebo místní hospodářství ubírat. Stejně jako se náhle může zvednout vítr a rozehnat mraky, tak může být objeven nový zdroj drahých kovů nebo může nastat jiná zcela nepředvídatelná situace, co zamává s aktuálními poměry ve světě.

Každý ekonom a investor přistupuje k obchodu svým vlastním způsobem a nahlíží na něj skrze brýle zabarvené zkušenostmi, znalostmi, politickými a osobními názory. Co se týče drahých kovů, často se může zdát, že je na světě více názorů na jejich hodnotu, než je gramů zlata.  

Zlato, nebo život 

„Žádný velký národ, který upustil od zlatého standardu, nezůstal velkým národem." 

– Ronald Reagan, 40. prezident USA 

Americký politik a zastánce peněz krytých zlatem Ron Paul připisuje Ronaldu Reaganovi citát odkazující na důležitost zlatého standardu. Jedná se o princip, kdy vložíte do banky pořádný žlutý valoun a získáte od finanční instituce poukázku. Ta funguje jako příslib vyplacení stejného množství zlata nazpět. 

Systém vykazuje fixní směnné kurzy, kde má každá jednotlivá měna odpovídající hodnotu ve zlatě. Jelikož je zároveň těžba a ražba mincí nákladná, stává se nepravděpodobnou hyperinflace. 

Historie se opakuje

Už ve 3. století přispěla devalvace měny k nestabilitě Římské říše, když obsah stříbra v denárech klesl na polovinu a ostatní státy jej přestaly přijímat v rámci mezinárodního obchodu. Zároveň obdobným způsobem ztratily hodnotu zlaté mince. Obyvatelé za identickou práci dostávali sice stejný počet kovových koleček, ale ta byla nějak lehčí, a navíc se jich do oběhu dostávalo větší množství, tudíž vzrostly ceny. Korunu tomu nasadilo vybírání daní, které stát nechtěl ve svých vlastních mincích, jelikož neměl jistotu o jejich hodnotě, ale dožadoval se prutů z ryzího kovu.  

S podobnou situací se potýkala například i Výmarská republika po první světové válce, kdy se peníze jednoduše a bez velkých výdajů tiskly, aniž by byly kryty. Záchrana přišla v měnové reformě a nastolení říšské marky s fixním kurzem na zlato a s teoretickou možností směny za drahý kov.  

V roce 1944 byl zafixován kurz zlata vůči dolaru a kurz dolaru vůči dalším měnám. Americké banky však tiskly peníze v nepoměru k zásobám zlata. V momentě, kdy si situaci uvědomily ostatní státy, začaly směňovat své zásoby dolarů za americké zlato. To vedlo prezidenta Nixona k zrušení daného systému v roce 1971 a krytí peněz zlatem se celosvětově začalo opouštět.

V roce 1929 bylo stanoveno, že jedna československá koruna odpovídá 0,04458 g zlata. V listopadu 1945 se pak 1 Kčs měla rovnat 0,0177734 g zlata. V roce 2019 si za jednu korunu zakoupíte přibližně 0,00107 g. 

Víra v peníze 

Silným argumentem proti zlatému standardu je poměrně logické nepřiměřené zvýhodnění zemí, kde se zlato těží nebo zde dlouhodobě převyšuje export nad importem. To by vedlo vlády k zavedení cel a dalších bariér v mezinárodním obchodu. Takže jak je to s krytím dnes? Po celém světě se nyní používají tzv. „fiat money“, neboli peníze v daném státě uzákoněné v nuceném oběhu nekryté drahými kovy.   

„Hotovostní peníze jsou přitom na relativním ústupu a většina peněz je bezhotovostních; ty jsou tvořeny zejména emisí úvěrů dvoustupňovým bankovním systémem převážně ve formě vkladů domácností a firem. Hodnota peněz je přitom z ekonomického pohledu zaručena tím, že centrální banka svou měnovou politikou pečuje o cenovou stabilitu, tj. stabilní kupní sílu peněz." 

– Česká národní banka, na oficiálních stránkách instituce 

Už jste asi slyšeli, že peníze mají svou hodnotu tak dlouho, dokud v ně lidé věří a jsou ochotní za ně nabízet služby a zboží. Vše je kryto důvěrou v bankovní systém a ochotou občanů splácet své dluhy. Co se ovšem stane, pokud lidé přestanou věřit bankám? Nastane tzv. „běh na banky“, jaký pozoroval celý svět v nedávné historii například v Řecku. Velká většina obyvatel se rozběhne do bank, aby své peníze vybrala, ale finanční instituce fungující na základě částečných rezerv – nikdy nemohou vyplatit veškeré peníze najednou, protože je prostě aktuálně nedrží. Vydaly je v minulosti jako úvěry.  

Miluju tě, zlato 

Co na to obchodníci s vírou v hospodářství? Ekonomové jako Robert Kiyosaki nebo Mike Maloney tvrdí, že se v dnešní době nemůže nikdo spoléhat na kontinuální důvěru obyvatel v banky a fiat měnu. Předpovídají krizi nebývalých rozměrů, co přinese do celého světa hlad po drahých kovech, jejichž hodnota v minulých tisíciletích nikdy neklesla na nulu, a naopak téměř vždy představovala fyzický důkaz bohatství bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci. 

Faktem zůstává, že drahé kovy jsou stále riziková investice, která vám nezaručuje žádné zhodnocení. Jejich cena je v čase proměnlivá, mnohdy ani nárůst hodnoty nepokryje inflaci. Nicméně na rozdíl od akcií nenajdete v jejich minulosti situaci, kdy by se náhle staly absolutně bezcennými. Zlato je také uznávanou cennou komoditou po celém civilizovaném světě a jeho likvidita je vysoká. Většina kupců drahých kovů proto nenahlíží na investici do zlata a stříbra jako na spekulaci na navýšení jeho ceny, ale naopak vnímají držení měny (fiat money) za spekulaci na budoucí úspěšnou monetární politiku centrálních bank. Těm se již několikrát nepodařilo udržet vlastní menu nad hladinou. Drahé kovy se však s takovou situací zatím nepotýkaly.  

Jiří Rusnok, guvernér České národní banky, kritizuje aktuální tendence ekonomů hlásat, že přicházejí těžké časy. Růst české ekonomiky bude podle něj v následujících letech přirozeně zpomalovat a on sám z žádných dramatických pádů obavy nemá. 

Zlato jako zbytečná zátěž 

Všichni ekonomové však na drahé kovy nenahlížejí s obdivem a touhou. Snad nejznámější investor na světě Warren Buffett tvrdí, že by si v životě nekoupil unci zlata. Drahý kov srovnává s fiat měnou v tom, že jeho cenu udává pouze lidské přesvědčení, že nějakou hodnotu má. Zlato v obyčejném životě nevyužijete, nedá se z něho vyrobit obilí nebo ním napojit dobytek. Buffett se nechává slyšet, že správná investice je pouze taková, co má potenciál vynášet dlouhodobě pasivní příjem. Při koupi zemědělské půdy, očekáváme, že zde každoročně zasejeme a vypěstujeme plodinu zpeněžitelnou na trhu. Drahý kov takovou funkcí nedisponuje. Můžete z něj samozřejmě nechat vyrobit šperky a ty prodat, jedná se ovšem stále o jednorázovou transakci. 

Při zakoupení zlata sázíte na nepodloženou představu, že ho od vás v budoucnu někdo odkoupí za vyšší cenu. Dalo by se to srovnávat s hazardem. Lidé argumentují, že hodnota zlata roste v posledních letech rychle, ale často opomínají uvažovat spolu s inflací i nemalé náklady na uskladnění. Samozřejmě nemusíte cihličky ukrývat v drahém trezoru v bance, pokud je však necháte doma na poličce nebo pod polštářem, riskujete jejich zcizení. 

Investiční drahý kov také kupujete s příznačnou marží a o jeho pravosti nemůžete mít jistotu, pokud ho nerozbalíte z ochranného obalu, nenecháte roztavit a otestovat, což významně sníží jeho cenu. Dalším argumentem proti investici do zlata je i jistá událost, co se odehrála v Americe roku 1933, kdy prezident Roosevelt nařídil nucené odkoupení veškerého zlata z rukou občanů a firem. Co k tomuto uzákoněnému zabavení cizího bohatství vedlo? Bankovní a hospodářská krize. Jak to tedy dopadne s drahými kovy Maloneyho a Kiyosakiho, až nimi předpovídaná krize přijde? Zachrání je? Nebo budou vyvlastněny?  

Vsadit na zlatého nebo stříbrného koně? 

Přesto přese všechno stále zvažujete investici do zlata? Z Buffeta si nic neděláte? Raději se nenechejte zlákat ani bombastickými přísliby ekonomických strašílků, že se zhroutí aktuální monetární systém, ve kterém přežijí jen ti se zlatem, a řiďte se spíše lety prověřenou a obecně uznávanou radou: diverzifikujte. 

Každá investice představuje riziko. Pokud však své peníze rozložíte do více různorodých investic, máte šanci, že i když se jich pár nevydaří, nezůstanete na mizině. Jako takovou pojistku před zdrcující nulou si většina investorů vybírá právě drahé kovy.

Vzpomeňte si na film Loupež po italsku. Když chce skupina zlodějů okrást o zlaté cihly bývalého kolegu, co se dal na temnou stranu, rozhodne se padouch slitky přemístit. K tomu využije několika identických aut, jen v jednom z nich je ovšem vytoužený poklad. Skupina okamžitě zjistí, které vozidlo je plné zlata a úspěšně se ho zmocní. Kdyby Edward Norton v roli záporáka rozložil své bohatství do všech vozů, zloději by byli schopní zcizit jen část jeho zlata. Ostatní auta naložená cihličkami by jim ujela. 

Ale jaké drahé kovy? Většina lidí vybírá mezi investičním zlatem a stříbrem. Zlato je konzervativní volbou. Pro jeho vzácnost a krásu se samozřejmě těší oblibě při výrobě šperků a dekorativních předmětů. Jeho největší výhodou je ovšem odolnost vůči korozi, čehož si velmi cení výrobci elektroniky, ale potěší i kohokoliv, kdo si chce doma pod polštář schovat svou vlastní cihličku. A jelikož  uchovává velké bohatství v malém objemu, nemusí se nikdo bát, že ho bude zlato při spaní pod hlavou tlačit. Starosti s prodejem mu také nepřivodí těžké sny, na rozdíl od stříbra je totiž zlato osvobozeno od DPH, a pokud bude vlastník zakoupenou cihličku držet po dobu 12 měsíců a více, nebude muset při jejím následném zpeněžení platit ani daň z příjmu.  

Stříbro je prozatím stále poměrně nenápadný koník zavřený ve stáji. Je ovšem jen otázka času, kdy vyběhne na trať a je velká šance, že se pak bude hodně sázkařů dost divit. Stříbro je unikátní pro svou skvělou vodivost, odolnost a překvapivě i odrazivost světla. Bez stříbra se neobejde většina elektroniky, využívá se hojně při vývoji zbraní, nanotechnologií, fotovoltaických článků a solárních elektráren. Své slovo údajně ještě řekne v rámci výroby akumulátorů elektřiny, a dokonce i v oděvnictví. Zde jsou prý absolutně nenahraditelné hlavně jeho antibakteriální vlastnosti. Ty se mimo jiné uplatňují i při čištění vody, což je taktéž průmysl, od kterého se očekává skokový růst. 

Existuje tedy hned několik důvodů, proč si cenit stříbra. A mnohá jeho potenciální další využití mu přislibují zajímavou budoucnost. Spotřeba celosvětově roste a zásoba drahého kovu rapidně klesá, pokud se navíc neobjeví nové naleziště, vědci odhadují vytěžení zásob kovu do 20 let. Jeho nevýhodou je oproti zlatu menší skladnost a náchylnost ke korozi. Fyzické osoby navíc nakupují investiční stříbro zatížené DPH, tudíž zde existuje velká propast mezi prodejem a odkupem u obchodníků.   

Platina pro fajnšmekry 

Podle aktuálních údajů je platina až dvacetkrát vzácnější než zlato. Zřídka se objevuje i v nabídce českých obchodů. Na rozdíl od zlata a stříbra obvykle roste její cena během ekonomické expanze. 

Investování do drahých kovů  

Způsobů, jak zahrnout drahé kovy do svého portfolia, je hned několik. Na českém trhu si můžete vybrat ze slitků, mincí nebo medailí. Cihličky se liší svou hmotností a ryzostí. Tyto hodnoty jsou spolu s pečetí kvality, výrobním číslem a samozřejmě logem vydavatele vyraženy do samotného slitku. U zlata jsou oblíbené sady několika kusů o 1 gramu. Jsou skladné, snadno přenosné a na rozdíl od půl kilové cihly se hodí ke směně v době krize – jejich likvidita je velmi vysoká. Pamatujte však, že čím menší hmotnost si vyberete, tím více za jednu jednotku zaplatíte.  

Investiční mince seženete už za pár stovek a většinou se uvádí, že se hodí jako ideální začátek pro nové investory nebo dokonce jako dárek, co může v budoucnu nabrat na hodnotě. Nicméně pokud myslíte svou investici do drahých kovů vážně, je ideální skoupit mince po více kusech a získat tak množstevní slevu. Na rozdíl od větších slitků jsou totiž jednotlivé mince mnohem likvidnější a snadno se dostanete ke kouskům z různých koutů světa. V rámci dlouhodobé investice se však jako výhoda mincí zdůrazňuje jejich sběratelská hodnota, díky které nesází majitel pouze na růst ceny kovu. 

Na stránkách České mincovny můžete zakoupit jednu takovou medaili do sbírky za nemalých 1 500 000 Kč. Jedná se o kilový kousek z ryzího zlata s vyraženým obličejem Karla Gotta. Na světě je těchto krásek pouze 5 kusů. 

Medaile a historické mince jsou na gramy významně dražší než slitky. Jejich přidaná hodnota spočívá v motivu a vzácnosti. Příběhů o nalezených drobných, co mají milionovou cenu, protože se jich vyrobilo jen pár, koluje na světě hned několik. Pro obchodování se starými mincemi je vhodné získat nejdříve dostatečné znalosti v numismatice. Pokud se totiž v případě slitků jedná o spekulaci, tak u mincí to platí dvojnásob. Alespoň tedy kupujete v jejich případě drahý kov. Dáte-li se na sbírání obrazů, jejich skutečná hodnota (cena plátna a rámu) je nepřiměřeně malá a risk závratné finanční ztráty se u drahých kousků stupňuje. Svou roli hrají v obou případech samozřejmě také padělky. 

Zlaté spoření 

Spoření do zlata spočívá v dlouhodobém ukládání peněz na účet pod správou firmy, co za ně postupně skupuje zlato za výhodnou cenu. V České republice nabízí tento způsob spoření více a více firem. Patří mezi ně například Česká mincovna, GoldenGate, AuRenta nebo Nakupzlato.cz. Je však skutečně lepší než například stavební spoření nebo termínovaný vklad? 

Na co si u Zlatého spoření dávat pozor ? 

Reputace a záznam u Puncovního úřadu 

Máte jistotu, že se jedná o solidní společnost? Znáte někoho, kdo s příslušnou organizací spoří a už si na své zlato i sáhl? Jak vypadají recenze na internetu? Zkontrolujte si, zda je firma evidována na seznamu Puncovního úřadu. Ujistěte se, že můžete kdykoliv volat na zákaznickou linku a preferujte raději společnost se sídlem a kamennou pobočku poblíž.  

Zpětný odkup zlata 

Solidní firmy obchodující se zlatem zaručují vždy zpětný odkup zlata. Nezavazujte se ke svazku s firmou, co nechce vlastní zlato zpátky. Vzpomeňte si na Řím ve 3. století. Zároveň si zkontrolujte, jak se liší výkupní cena od prodejní, a tedy jakou si firma stanovuje marži. 

Vstupní jistina a poplatky 

Jako u každého jiného spoření budete muset platit poplatky. Často se jedná o určité procento z cílové částky. Některé firmy ovšem nabízí, že vám částku vrátí po ukončení spoření nebo za ni pro vás dokoupí další zlato.  

Délka spoření 

Jak dlouhá je doba spoření? Můžete si ji libovolně nastavit nebo upravit? Jak se délka spoření odráží na výši měsíční splátky? Dá se po ukončení ve spoření pokračovat bez nutnosti zakládání dalšího účtu a platby poplatků navíc? Existuje minimální částka spoření? 

Bonusy místo úroků 

Nabízí společnost nějaké úroky za vedení spoření právě u ní? Pamatujte, že u stavebního spoření získáváte státní příspěvek. 

Uskladnění 

Kde bude vaše bohatství uskladněno a kolik vás to bude stát? Budete ke zlatu mít volný přístup a platí se poplatky za návštěvu trezoru? Můžete si cihličky či mince nechat po částech zaslat domů nebo si je lze vyzvednout pouze po ukončení spoření? 

Online přehled 

Nabízí společnost v rámci produktu i online přehled o vašem spoření nebo je nutné chodit na pobočku? 

Sankce 

Existují sankce za zaslání větší nebo menší měsíční platby? Můžete si sami určit, kolik budete posílat nebo jsou částky fixní? Co se stane, když budete chtít zrušit spoření předčasně? Jaký to bude mít například vliv na vstupní jistinu?  

Produkty spoření 

Do jakých produktů můžete spořit a jaká je jejich likvidita? Jedná se pouze o slitky nebo i mince či medaile? Můžete si vybrat, do jakého kovu hodláte investovat?  

Odkup zlata

Jak probíhá odkup zlata? Jak rychle reaguje firma na změny cen na trhu? Od koho kovy kupuje, kdo je emitent slitků? Nabízí firma při spoření zvýhodněnou cenu za gram, nebo budete platit stejně, jako při normálním nákupu? 

Reklamace 

Má firma popsané podmínky reklamace? S čím vším se na ni můžete obrátit? 

Pojištění 

Jak jsou na tom vaše cihličky s pojištěním? Ohrozí je například politický převrat? I proti tomu se dá pojistit. Nenechte se nachytat dalším Rooseveltem, co obyvatelům USA zabavil všechno zlato v roce 1933. A co pojištění při převozu? Co se stane, když banda vychytralých zlodějů po italsku vykrade váš trezor?